top of page

Bolesti Achillovy šlachy

Tendosynovialitis of Achilles trendon

Bolesti Achillovy (Achillodynia) šlachy jsou časté. Nejedná se o diagnózu, ale o příznak v oblasti šlachy. Největší skupinu pacientů tvoří aktivní sportovci, kteří ji nepřiměřeným způsobem přetěžují. Obtíže se objevují v 3. a 4. dekádě života, kdy se postupně snižují regenerační schopnosti organizmu. Hlavními příznaky jsou bolest a otok v místě šlachy.

Bolesti se zhoršují při zátěži a otok nemizí ani v klidu. Při vyšetření je nutné odlišit jestli se jedná o postižení šlachy samotné nebo jejího úponu na patní kost. Pokud se bolest projevuje v průběhu šlachy jedná se o tendosynovitis (zánět šlachy) a pokud v místě úponu, tak o entézopatii (zánět úponu). Bolest v místě úponu může být vyvolána i jinými příčinami (viz. bolest zadní části paty)

Diagnostika
Achillodynie

Základním vyšetřením je fyzikální vyšetření šlachy lékařem. Lékař posuzuje hybnost hlezenního kloubu a dolního kloubu zánártního při nataženém a ohnutém kolenním kloubu. Tímto vyšetřením lze poznat nevyváženost jednotlivých částí tříhlavého svalu lýtka (m. triceps surae). Vyšetření šlachy a lýtka pohmatem slouží na určení přesného místa obtíží.

Diagnóza je někdy zřejmá i od pohledu. Na šlaše je měkké zduření, které se velmi často nachází 4 až 5 cm nad její úponem na patní kost. Pokud je bolestivý úpon Achillovy šlachy na patní kost, tak se jedná o  entézopatii (bolestivost napojení šlachy na kost) a ne o tendosynovitis (zánět šlachového obalu).

Zobrazovací metody, jako je ultrasonografie nebo nukleární magnetická rezonance (NMR), dokážou odhalit postižení samotné šlachy anebo prokázat pouze postižení šlachových obalů. Rentgenový snímek patní kosti může odhalil tvarové odchylky patní kosti, "ostruhy" na její spodní anebo zadní straně.

Diagnózy:

Konzervativní terapie

Konzervativní léčba je založená na fyzioterapii, změně aktivity a zátěže. Pacient musí snížit nebo zcela odstranit pohyb, který způsobuje obtíže. A to zejména skoky, běh a silové aktivity.  Další možností jak ovlivnit obtíže je změna obuvi. Entézopatie Achillovy šlachy je často vyvolaná tlakem pevné a špatně tvarované obuvi na patní kost. Doporučují se volné boty s měkkou částí v zadní straně. Rovněž tak i nízký podpatek může být prospěšný na chvíli. Léčba protizánětlivými gely a mastmi může zmírnit potíže. Důležitá je aplikace gelu 2x až 3x denně po dobu 7-14 dnů.

​

Základem konzervativní léčby je fyzioterapie, která je zaměřena na lýtkové svalstvo a Achillovu šlachu. Stetching (protahování) šlachy je nejdůležitější. Existuje několik cviků jak protahovat šlachu, ale nejúčinnějším se jeví excentrické protahování šlachy (Heep drop). Cvik pacient provádí na okraji schodu a stojí tak, aby okraj schodu měl pod nártem. Kolena musí být v plném natažení. Paty nohou "visí" ve vzduchu. Při správném provádění cviku pacient povoluje napětí v Achillových šlachách tak, aby paty klesaly pod rovinu schodu a v této poloze by měl zůstat 15 až 20 sekund. Poté by měl následovat krátký odpočinek na schodě. Cvik se opakuje 7 až 10 krát. Před tímto cvikem je vhodné dolní končetiny prokrvit, zahřát teplou vodou anebo cvičením na rotopedu. Rázová vlna (shock wave therapy) je vhodná u úponových obtíží. V případě přetrvávání obtíží lze léčbu podpořit aplikací krevní plasmy bohaté na krevní destičky (PRP-platelet rich plasma). 

Operační terapie

Při neúspěchu konservativní terapie je na místě ovlivnit léčbu operací. Operace slouží na odstranění zánětlivé tkáně v oblasti šlachy při tendosynovitídě anebo ovlivnění místa úponu šlachy na patní kost. Operační zákroky můžou být otevřené anebo endoskopické. Tendoskopie je endoskopická metoda, která zavádí k šlaše nástroje pouze z malých kožních přístupů. 

Pooperační péče​

  • Chůze o berlích první  4 pooperační týdny

  • Postupný nášlap od 2. týdne po operaci

  • Fyzioterapie od 2. do 8. pooperačního týdne

  • Plná sportovní zátěž od 3. měsíce po operaci

bottom of page